Závod Běchovice – Praha 2026

Legendární běžecký závod s nejdelší historií v Evropě, který běžcům nabízí moderní zázemí. Závod, který nadchne svou atmosférou a tradicí. Trať, která vás prověří.

Závod Běchovice – Praha je klenotem historie české atletiky!

Start závodu
13. kilometr ulice Českobrodské v Běchovicích
Cíl závodu
křižovatka ulice Hartigova a Za Žižkovskou vozovnou Praha 3

Kategorie závodu: mistrovské (ženy, muži, junioři, juniorky), příchozí (ženy, muži), veřejný závod, štafety
Kapacita závodu: 5 000 běžců

Program závodu Běchovice – Praha 2026

11:05 Mistrovství ČR ženy
11:15 Mistrovství ČR muži
11:20 Veteráni (70+) a veteránky (60+)
11:30 1. vlna veřejného běhu
11:40 2. vlna veřejného běhu
11:50 3. vlna veřejného běhu
12:00 4. vlna veřejného běhu + štafety
13:00 Vyhlášení Mistrovství ČR
14:00 Vyhlášení veřejného běhu

Ze zdravotních důvodů se nedoporučuje účast závodníků mladších 18 let. Jejich účast je možná pouze s písemným souhlasem zákonného zástupce (ke stažení při registraci závodníka), který je nutné odevzdat v závodní kanceláři. Závodníkům mladším 18 let doporučujeme štafetový závod s úseky o délce 1 až 4 kilometry.

Historie závodu Běchovice – Praha

Závod Běchovice – Praha je oficiálním mistrovstvím České republiky v silničním běhu na 10 km. Je to legendární běžecký závod s nejdelší nepřerušenou tradicí v Evropě, který běžcům nabízí moderní zázemí. Závod, který nadchne svou atmosférou a tradicí.

Specifická není jen historie běchovického závodu, ale i samotná délka a náročnost trati. Měří o 31 metrů více než je tradičních 10 kilometrů, ale ne vždy tomu tak bylo. V prvních letech měřila 10 kilometrů. Start byl u patníku s číslem 12 a cíl u patníku 2. Postupně se start posouval stále více směrem k obci Běchovice a analogicky se tak měnilo i místo cíle z Ohrady na Pražačku. Od legendárního patníku č. 13 se běželo poprvé až v roce 1911.

Teprve o jedenáct let později se místo dnešního cíle na Žižkově stalo součástí Prahy a obec Běchovice se přidružila k Praze až v roce 1974. Z dnešního pohledu můžeme říct, že závod se první desetiletí konal na periferii hlavního města a tomu odpovídala i kvalita vozovky, a tak úsměvně dnes působí doporučení doprovázejícím cyklistům, aby nevířili prach. Dobová svědectví závodníků vypovídají o tom, jak se museli často potýkat s blátem, loužemi a terénními nerovnostmi. Ještě v roce 1969 se závodníci mohli orientovat dle patníků, ostatně propozice hovořily o „startu na 13. kilometru a cíli na 3. kilometru." Následující rok byly patníky bohužel odstraněny. Dochoval se pouze ten legendární s označením 13. kilometru. Faktem zůstává, že se dnes běhá na vzdálenost 10 031 metrů.

Co ale zůstává po celou dobu shodné, je profil trati. Po krátkém mírném seběhu od startu následuje první krátké stoupání na metu 1. kilometru, které je předzvěstí další trasy. Další výživné stoupání čeká závodníky na 3. kilometru v Dolních Počernicích, táhlé stoupání v Hrdlořezích směrem na Tábor dlouhé zhruba jeden kilometr začíná druhou těžší polovinu tratě. Po prudkém seběhu z Tábora následuje od 7,5. kilometru obávaný výběh „Hrdlořezák," ale mnohé nováčky na trati překvapí, že táhlé stoupání pokračuje prakticky až několik stovek metrů před cíl. Když k náročnému profilu připočítáme ještě náročný protivítr v některých ročnících, tak můžeme konstatovat, že trasa běchovického závodu vyžaduje zkušenosti, taktickou vyzrálost, vůli a bojovné srdce. Termín závodu se v historii několikrát měnil, aby se nakonec ustálil na poslední zářijovou neděli.