Velvarské domy vyprávějí

Velvarské domy vyprávějí je název výstavy Městského muzea Velvary, která byla zahájena vernisáží 10. června a potrvá až do 1. listopadu 2026.

Klade si za cíl představit veřejnosti trochu blíže půvabná velvarská stavení, živnostníky a řemeslníky, kteří v nich žili. Provede vás napříč časem, takže jejích dvanáct velkoformátových tabulí přináší průřez historií vybraných domů, o nichž jsme získali dostatek zajímavých informací a dobových obrázků. Děkujeme majitelům domů i znalcům regionálních dějin za jejich vzpomínky, dokumenty i fotografie.

Ale samozřejmě, že nás zajímají i další zdejší stavení. Snažíme se totiž sepsat minikroniku všech velvarských domů /především těch z památkové zóny/, tudíž vyzýváme občany, kteří by nám s tím mohli pomoci, ať kontaktují Městské muzeum Velvary. I jim předem děkujeme za ochotu.

Výstavu „Velvarské domy vyprávějí“ ozvláštňují jedinečné exponáty. Třeba exotické ryby, tákhle velké! Opravdu měří 170 cm. Ačkoliv jsou celkem dvě, vyřezané ze dřeva, a tak nějak v sobě propletené. Někomu připomínají delfíny, dalšímu krokodýly. Kdysi zdobily kupectví, kde bývaly zavěšené nad prodejním pultem. Ano, i interaktivní kupecký krámek tu je k dispozici všem zájemcům o hravý prodej a nákup.

K vidění jsou tu rovněž prvorepublikové vstupní dveře s gravírovanou skleněnou výplní do tradiční lékárny Gollových. Prohlédnout si tu lze také obrazy tohoto proslulého rodu, skleněné i keramické lékárenské dózy, tradiční rodinnou hračku s pohádkovým příběhem a dozvíte se i leccos z historie lékáren ve Velvarech.

Celou expozici kouzelně zkrášlují panoramatické kresby Františka Bílka, který nakreslil některé starobylé ulice i náměstí Krále Vladislava. Právě model náměstí z Bílkova pera dominuje uprostřed hlavní výstavní síně.

Nechybí tu ani stará karbidová lampa z místního bývalého uhelného dolu, a to společně s jeho plánkem a stručnou historií dolování. Ta je tu vystavena proto, že jeden z majitelů dolů Angličan Georg Carneth bydlel v čp. 65 a 66, o kterých se rovněž píše na jednom z vystavovaných panelů aj.

Zájem o „Velvarské domy“ je velký. Na vernisáž přišla navzdory deštivému počasí osmdesátka návštěvníků, která shodně tvrdila, že se sem znovu vrátí, aby si ještě jednou, ale v klidu, vše prohlédla a pročetla. Přišli místní a přijeli také přespolní obdivovatelé krásy a historie Velvar. Potomci zdejších slavných rodů se při vzpomínání na staré časy se usmívali a někteří i plakali dojetím. Městské muzeum Velvary opravdu moc těší váš zájem.

A závěrem ještě podotýkáme, že je možné vnímat tuto výstavu úplně všemi smysly: První, zrak se pokochá předměty, obrázky a pročte texty. Druhý, hmat si může leccos vyzkoušet a osahat v kupeckém krámku. Třetí, sluch se zásluhou zvukového doprovodu zaposlouchá do hlasu trubky možná i Martina Rejtinka, městského trubače, který kdysi na počátku 17. století de facto propil svůj dům čp. 109 nebo do rozpustilých příběhů kluků z osmadvacítky či chytlavých sloganů obchodníků ze stopatnáctky. Čtvrtý, čich určitě ucítí vůni růže, lípy či levandule, protože řeč tu je i o zahradníkovi a šlechtiteli Josefu Šolcovi z vily Květeny. A pátá chuť? O tu se postará sklenice plná výborných bonbónů v koloniálu.