Tujiko Noriko (JP) • VÍZ (HU)

Popis akce Setkání dvou hudebnic, které pracují s hlasem a elektronikou jako s otevřeným a dobrodružným zvukovým prostorem. Tujiko Noriko patří k nejvýraznějším osobnostem současné japonské scény, VÍZ nachází vlastní jazyk mezi písní, noirovou filmovou atmosférou a rituálem. Podobně jako v pozorovatelských prózách Sajaky Muraty nebo Hiromi Kawakami i u Tujiko Noriko často rozhodují maličkosti. Šum ulice. Dětské hlasy. Předení kočky. Silné emoce vyrůstají ze zdánlivě bezvýznamných okamžiků. V jejích skladbách se potkává písňová forma se zvukovými poťouchlostmi, někdy až nečekaně důraznými rytmy, terénními nahrávkami i tichem. Překvapí spíš drobnými posuny než velkými gesty. Elektronika tu není jen jemným ambientním prostředím. Umí být potměšilá, hravá, tajemná i lehce zákeřná. Nenápadně změní perspektivu, rozbije rytmus, otevře skladbu nečekanému. Zpěvová linka, občas až vyloženě popová, se v tomto proměnlivém zvukovém prostoru neztrácí, jen se nechává místy pohltit, aby se vzápětí znovu vynořila v nové síle. Není náhodou, že se vedle hudby Tujiko Noriko dlouhodobě věnuje také filmování. Její alba připomínají spíš sled obrazů než lineárně vystavěných skladeb. S časem a detailem pracují podobně citlivě jako film. Stejná pozornost je tu věnována tomu, co je v popředí, i tomu, co zůstává téměř mimo záběr. Spolupracovala s Aokim Takamasou, Lawrencem Englishem, Nobukazu Takemurou nebo Johnem Chantlerem a vydávala na labelech Editions Mego, PAN a Room40. Tahle jména napovídají, mezi jak rozdílnými hudebními světy se asi pohybuje. O její objevitelské tvorbě ale vlastně řeknou pramálo. Do Pardubic přijíždí Tujiko Noriko krátce po vydání dvojalba Pon, věnovaného její zesnulé neslyšící kočce. Jedna z jejích nejosobnějších nahrávek ale překvapivě není o ztrátě. Je spíš oslavou bezprostřednosti, tichého humoru a pozornosti ke zvukům i příběhům, které obvykle přehlížíme. www.tujikonoriko1.bandcamp.com www.tujikonoriko.com www.v-i-z.xyz www.rekacsiszer.com www.jednota.space