Sen o skutečnosti – obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha v Telči

Jan Zrzavý měl k rodné Vysočině ambivalentní vztah. Na jedné straně to byl kraj jeho dětství, kam se po celý život vracel a kde nacházel klid i inspiraci pro svou tvorbu. Na druhou stranu zdejší krajinu považoval za drsnou a smutnou a dával jí za příčinu svůj sklon k melancholii. Do Telče se Zrzavý podíval až jako dospělý muž, a to zřejmě na popud svého přítele Františka Kožíka. Zrzavého údajně okouzlila renesanční atmosféra města natolik, že projevil přání zde vystavovat.

Přípravy na první stálou expozici započaly již v sedmdesátých letech. Národní galerie v Prazevystavovala na zámku v Telčiod roku 1988 do roku 2007 více než čtyřicet Zrzavého děl, která byla průběžně obměňována.

Vřelý vztah malíře k městu umocnilo také přátelství se zámeckým kastelánem Bohumilem Norkem, jenž Zrzavého upozornil na jeho podobu se sochou Adama. Ta se jako součást jedinečného sousoší Adama a Evy nachází na hlavním zámeckém nádvoří. Nadživotní dvojice proti sobě stojících postav je doplněna freskou ráje se dvěma stromy v pozadí. Na dochované fotografii se Zrzavý s úsměvem dívá na svého „zámeckého dvojníka“.

Zrzavého dílo vycházelo nejen z řady biblických námětů, ale kombinovalo také vlivy moderních umělců a starých, zejména renesančních mistrů. Opakovaně se v něm objevuje výrazný prvek promítání autorovy osobnosti nejen do vlastních podobizen, ale také do celé řady mužských i ženských postav. V tomto kontextu se jeho propojení s Telčí jeví takřka osudově.

Nová expozice je členěna do šesti volně navazujících kapitol, které návštěvníka provádějí klíčovými okruhy Zrzavého tvorby – od autoportrétů a sebestylizace, přes inspiraci dílem Leonarda da Vinci, až po raná díla z období sdružení Sursum. Následují biblické motivy a krajiny ráje, které ústí v obrazy Bretaně, tolik spjaté s jeho vnímáním domovské Vysočiny.

Závěrečná část se věnuje tématu osudové ženy. Vystavena bude poprvé i nejnovější akvizice Národní galerie Praha – Portrét slečny Tydlitátové spojená s Telčí a obrazy s motivem Kleopatry, ke kterému se Zrzavý vracel po většinu svého života. Tento obraz z roku 1932 zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl veřejnosti prakticky neznámý. Národní galerie Praha jej získala ze soukromé sbírky v roce 2024 s přispěním Ministerstva kultury za 3 miliony korun.

Expozici doplní interaktivní studio, jehož součástí bude čtenářský koutek s kartotékou doplňujících materiálů – osobní korespondencí, reprodukcemi kreseb i děl autorů, kteří Zrzavého inspirovali. Návštěvníci se budou moci začíst do knih spojených s osobností Jana Zrzavého a zaposlouchat se do nahrávek z archivu Českého rozhlasu.

Expozice Jana Zrzavého je na státním zámku Telč přístupná celoročně ve stejném návštěvnickém režimu jako zámek. Nově je navíc každou první neděli v měsíci zpřístupněna zdarma.