Neviditelné hřiště IV – Mnohotěla

Neviditelné hřiště IV: Mnohotěla, která si dovolují cítit ve světech, které mizí

Jak se utváří naše vnitřní krajina těla? Z čeho všeho se tenhle dynamický ekosystém skládá? Jaké potrubí, ostrovy, kanály a sítě v těle máme a jak tyto kanály pokračují směrem ven? Využíváme všechna spojení, které naše tělo nabízí? Jak modelují naši vnitřní krajinu emoce – důkazy našeho propojení s okolním světem? A jak se skrze naše těla napojit na prostory a místa, která obýváme a která společně vytváříme a odnést si je v sobě, abychom je mohly vytvářet a sdílet s druhými jindy a jinde?

Tusculum jako prostor pro svobodnou tvorbu, komunitní fungování a péči nenávratně končí. Končí jako fyzické, emocemi protkané místo, které v sobě hostilo mnoho lidských i více než lidských obyvatel s jejich potřebami, touhami i vizemi. Prostor Tuscula se stal postupně – skrze zabydlení, pojmenování a vytvoření vztahu – bezpečným místem, kde můžeme snít odvážné věci. Jak se s tímto místem rozloučit a odnést kus z něj v sobě, aby mohl jinde pokračovat skrze principy a hodnoty svého fungování? Jak pracovat se smutkem a frustrací ze ztráty, aniž bychom se těmto emocím vyhýbali? Eva Priečková navrhuje udržovat tento smutek v teple, aby se mohl hýbat, než aby se stal usazeninou duše. Pojďte se k nám přidat na jedno z posledních setkání s Tusculem, abychom mohli společně, někdy potom, vytvořit zase něco nového.

Eva Priečková je vzájemně závislá taneční umělkyně, výzkumnice a kurátorka, působící především kolem rezidenčního centra Telocvičňa v Bratislavě. Jako Eva Priečková/False Move zastřešuje vzdělávací program SOFT CORE, který propojuje vtělenou pohybovou zkušenost s kritickým uvažováním o těle a vztazích. Zajímá ji tanec v co nejrůznorodějších skupinách, ekosomatika a více-než-lidské zdroje, stejně jako rituály smutku a oslav. Je spolukurátorkou mezinárodního sympozia Kontaminácie. Ve své práci zkoumá potenciál tanečního vzdělávání ve vztahu k sociální spravedlnosti, mezilidské odpovědnosti a emancipaci od nevědomého opakování normativního chování. Tanec je pro ni aktem nemožnosti zkrocení těl a myslí, zvídavého vnímání světa kolem nás, imaginace, úžasu či citlivého naslouchání a všeho, co nelze vyjádřit slovy. V roce 2026 ukončila doktorandské studium na JAMU v Brně. Miluje spolupráci, a proto již několik let spolupracuje s Yuri Korec & Co., Zuzanou Žabkovovou, Katarínou Poliačikovou, Sonjou Pregrad a mnoha dalším inspirativním umělectvem.

koncept: Eva Koťátková

foto kredit: Ján Skaličan

Neviditelné hřiště vzniká v rámci projektu Co-Create Petro, podpořeného v rámci Nového evropského Bauhausu, ve spolupráci s Léčebnou dlouhodobě nemocných Praha 6.