Memeruňka

„Co na to Yvonna, a co ta druhá, která nemá takovýho muže, jako má Yvonna?“

Žena v kostýmku v lentilkových barvách prožívá dosti tvrdý střet s korporátní kulturou našich časů. Jiná žena (je to ta samá, jen v jiné situaci, v jiném oblečení, v jiném těle?) postává ve studené zimní noci u auta neznámé tovární značky zaparkovaného ve škarpě. Co mají tyto dvě dámy společného? V čem je mezi nimi zásadní rozdíl? Proč se spolu občas setkávají v kavárně?

Důležití jsou také muži. Jeden z nich patří k lentilkové ženě a zdá se, že jí v rozhodujících okamžicích pomáhá. Že jí pomáhá s orientací v obtížně uchopitelných situacích. Druhý muž dělá pečlivě a poctivě svou práci. Je špičkovým odborníkem ve svém oboru. Rád dělá pro své klienty to nejlepší. Co si o tom všem myslí obě ženy? Vše je lehce záhadné, ale zároveň naléhavě napínavé.

Scéna je velmi minimalistická. Dominantu levé strany tvoří leskle zinkovaná vana s vodou, na pravé straně je dominantou kolo od velkého osobního auta, rovněž s lesklými stříbřitými paprsky.

Hru inspirovaly knihy MUDr. Jarmily Klímové „Psychosomatický dotek motýla“ a „Rakovina? Ne, děkuji“ vydané v letech 2016 a 2020.

"Jako nebudu ti tvrdit, že jsem z toho nebyla solidně rozhozená. Jako že jsem z toho nebyla trochu hin. Jako docela se se mnou všechno zatočilo. Jako celej nějak život se mi trochu zatočil. Trochu převrátil... nebo aspoň připřevrátil."

Hrají Zdeňka Brychtová, Lucie Zachovalová a Petr Odo Macháček. Kostýmy vytvořila Inna Kellerová.