Květy jiných světů. Anna Zemánková, Cecilie Marková, Marie Kodovská a čeští spiritisté

Základní informace

Výstava Květy jiných světů. Anna Zemánková, Cecilie Marková, Marie Kodovská a čeští spiritisté (Kwiaty innych światów. Anna Zemánková, Cecilie Marková, Marie Kodovská oraz czescy spirytyści) představuje výběr děl soustředěných kolem motivu květiny, který v olomoucké sbírce art brut zaujímá významné místo. Květiny – po staletí patřící k nejvýraznějším archetypům umění – nejsou odrazem skutečné přírody, ale především projekcí vnitřní podstaty, jakousi „botanikou duše“. Jsou hluboce intimní; stávají se metaforami, znameními a symboly. Působí jako poselství „jiných světů“ a obrazy pozměněných dimenzí vnímání. Vizuální proměny těchto světů nabývají nekonvenčních, často snových a podivných podob, které se vyznačují jedinečnou výrazovou silou.

To je zvláště patrné na mimořádném jevu tzv. médiální kresby. Rozsáhlá tvorba kreseb prostřednictvím médií se rozvinula v rámci bohaté činnosti spiritistických spolků v českých zemích na konci 19. a v první polovině 20. století. Tomuto rozkvětu napomohla uvolněnější a tolerantnější společenská atmosféra v Čechách a na Moravě, stejně jako specifické kulturní podmínky utvářené historií tohoto regionu. Rozsah a masový charakter tohoto jevu nemají v evropském kontextu pravděpodobně obdoby. Fenoménem byly také desítky výstav mediálních kreseb, které do roku 1938 pořádaly spiritistické spolky po celé zemi. Jejich tvorba vzbudila zájem a obdiv umělců, jako byli Josef Čapek a Jan Zrzavý. Pod následnými totalitními režimy – nacistickým a komunistickým – však tato tradice postupně zanikla.

Tvůrci spiritistických kreseb, pocházející převážně z venkova a maloměstského prostředí, se nepovažovali za skutečné autory svých děl. Spíše se považovali za prostředníky – média. Jejich díla vznikala ve zvláštním stavu inspirace, pod vlivem silného tvůrčího impulsu a pocitu mimořádného spojení s neviditelnými zdroji, které často označovali jmény duchů, někdy také jmény známých či neznámých planet. Pod své kresby obvykle zaznamenávali délku trvání tohoto „spojení“, během něhož dílo vzniklo. Nejednalo se ani o duševně nemocné osoby, ani o osoby sociálně vyloučené. Jejich tvorba vycházela z ideálů spiritismu. Stojí za zmínku, že princip volného automatismu, přítomný v těchto dílech, představuje také jeden ze základů surrealistického umění.

Výstava představuje výběr děl vytvořených v průběhu 20. století více než dvaceti umělci, mezi nimiž jsou anonymní autoři, ale i taková známá jména, jako jsou Anna Zemánková, Cecilie Marková a Josef Kotzian. Jedním ze základních kritérií pro výběr děl byla jejich nesporná umělecká hodnota a přesvědčivá autenticita – vlastnosti, které určují výjimečnou sílu a význam této mimořádné tvorby. Díla prezentovaná na výstavě pocházejí ze sbírky Muzea umění Olomouc.

Kurátorky výstavy: Anežka Šimková, Šárka Belšíková (Muzeum umění Olomouc), Sonia Wilk (Slezské muzeum)