Karel Čapek – Matka

Jsou příběhy, které nestárnou. A pak jsou takové, které s časem bolí ještě víc. Matka od Karel Čapek patří k těm druhým.

Drama napsané v neklidném roce 1938, kdy se Evropa chvěla před válkou, mluví jazykem, který je dodnes srozumitelný. Vypráví o rodině, kde se střetává svět velkých idejí s tichým světem domova. Muži odcházejí za svými přesvědčeními, za hrdinstvím, za bojem. A žena – matka – zůstává. Se strachem, s láskou a s prázdnou náručí.

Inscenace Vršovické divadlo MANA v režii Peter Gábor přináší tuto klasiku v podobě, která je blízká dnešnímu divákovi. Text je citlivě upravený, zbavený nánosu patosu, a přesto neztrácí svou sílu. Naopak – vyniká ještě víc.

V titulní roli exceluje Jitka Smutná jako obyčejná žena, která nechce nic víc než ochránit své děti. Její výkon je syrový, lidský a hluboce pravdivý. Nehraje hrdinku. Hraje matku – a právě proto zasáhne nejvíc.

Téma hry rezonuje i dnes. Společnost rozdělená názory, lidé přesvědčení o své pravdě, ochota obětovat blízké ve jménu ideálů. Čapek varuje tiše, ale naléhavě: žádná myšlenka nestojí nad lidským životem.